Druhé kolo HFL – boj s těžkými soupeři i s rozhodčími

18.05.2014 13:46

Název dnešního článku je myslím vypovídající a nechtěl bych ho přehnaně rozebírat. FSP se dnes utkalo s celky z prvních dvou příček tabulky a nedalo se očekávat, že se body na naše konto posypou sami. Na druhou stranu bojovnost hráčů z našeho družstva ukázala, že máme šanci minimálně Stonavu porazit. Jenže výsledky byly takové, jaké byly a z dnešních dvou utkání si tak odnášíme mnoho cílů do dalších bojů.

Kvůli absenci kapitána a jednoho obránce a naopak doplnění útočníka, jsme do Stonavy vyjeli v devíti hráčích a dvou brankářích:
 

B: Dominik Jakš, Filip Kloza; O: Jan Lukáš, Tomáš Ptáček, Ondřej Fiam; Ú: Roman Cymorek, Tomáš Tomešek, Rostislav Kapusta, Daniel Jirušek, Martin Polák, Petr Lehner.

 

Florbal Stonava – Florbal Sokol Petřvald 3:1 (1:1, 1:0, 1:0)

6. Lukáš (Jirušek)

Po ranním příjezdu a dlouhé rozcvičce jsme na Stonavu vlétli ve velkém stylu. Jenže střely nepřicházely, a když už, tak míjely branku. V polovině třetí minuty jsme dostali studenou sprchu v podobě prostřelení gólmana Filipa Klozy. To naštěstí družstvo zatím na lopatky nepoložilo a díky dobré obranné hře se mohlo soustředit na útok. To se vyplatilo a po velkém tlaku na soupeře se pokusil zakončit Daniel Jirušek, který ještě neskóroval, ale naběhnutý Jan Lukáš už ano. Od poloviny první třetiny již branky nepadly a to i přesto, že FSP hrálo jedno oslabení.

Po pauzičce se celek z Petřvaldu dral dopředu ještě více, jenže o další branku se postaral soupeř. Stalo se tak až po deseti minutách velmi vyrovnané třetiny, která mohla skončit minimálně remízou. O spornosti gólu byly totiž vedeny vášnivé diskuze.

Gól byl však uznán a bylo třeba v třetí části ještě více zabrat. Snad právě přemíra útočné snahy a částečné podcenění obrany měly za následek třetí gól v naší brance, který se ukázal vítězným. Stonava dnes nebyla úplně těžkým soupeřem, ale odvážně se vrhala do protiútoku a to jí vyhrálo zápas. Naopak FSP má v útoku stále dost velké mezery.

 

Florbal Sokol Petřvald – Slovan Havířov 3:8 (0:3, 2:1, 1:4)

16. Jirušek (Ptáček), 19. Ptáček (Kapusta), 32. Tomešek (-)

Hned na začátek bych uvedl jednu zajímavou statistiku – v zápase se vylučovalo hned šestkrát, z toho čtyřikrát na naší straně. To ale neznamená, že by šlo o přehnanou řežbu. Právě naopak je tento fakt poměrně zvláštní. Ale zpět ke hře. Slovan před nástupem proti nám stihl uštědřit porážku Stonavě 7:3 a tak bylo jasné, že nás nečeká nijak lehký soupeř. I my jsme však Havířovu zatápěli a nebýt dnešní smůly na břevna a špatně odražené míčky, o jistou korekci konečného výsledku by bylo postaráno. O první tři zářezy se ale postarali mladí a hbití Havířováci, když v průběhu dvou minut přesně skórovali.

Museli jsme se po pauze oklepat, jenže tlak byl dost markantní a ani skvěle chytající Domink Jakš neměl moc šanci. O kapičku naděje se postaral Daniel Jirušek z přihrávky Tomáše Ptáčka. Jenže Slovan chvíli potom využil již svou druhou přesilovku. Pánové z FSP samozřejmě nechtěli házet ručník do ringu a po dalším tlaku se prosadil Tomáš Ptáček, kterému přesně nahrál Rostislav Kapusta.

Druhou třetinu jsme tedy vyhráli a nastoupili jsme do závěrečné části střetnutí. Tu provázela obrovská vlna emocí, mnoho faulů na hranici i za hranicí trestů a nepochopení rozhodnutí rozhodčích. Slovan využil jednu přesilovku a jednou dokonce po chybě našich obránců vsítil míček i ve vlastním oslabení. Marná byla snaha Tomáše Tomeška, který individuální akcí vstřelil krásnou branku backhandem. To, že se na rozhodčí rozčílil jeden z nejklidnějších hráčů z našeho týmu a dostal za to osobní trest, pak mluví samo za sebe. Slovan byl dnes rozhodně lepším týmem než FSP, ale v našich hlavách je zasazena myšlenka, že skóre neodpovídá reálnému nasazení na hřišti.

 
Závěrem je tedy třeba říct, že dnešek byl z herního hlediska veskrze pozitivní. Každý hráč v oranžovém dresu určitě ví, kde má své rezervy a můžeme všichni doufat, že 14 dní bude stačit na jejich napravení. Stále jsou před námi 3 kola, tedy šest zápasů a bodové rozestupy nejsou vůbec velké.