Po polovině sezóny vezeme domů cenný skalp

17.01.2015 21:11

Na první turnaj v tomto roce jsme nastupovali ve zvláštní a dost netradiční sestavě. Mnoho stálých podpor FSP se omluvilo z různých důvodů, takže jsme museli sáhnout po známých z okolí a pod náš drobnohled se dostali kluci z Radvanic, kteří s námi již hráli ve Stonavě. Navíc mají s PFL bohaté zkušenosti a dnes převedli, že jsou opravdu dobrými posilami.

Do Frýdlantu jsme tedy vyrazili s jedním brankářem Filipem Klozou a šesti hráči – Helešicem, Lukášem, Lehnerem, Fiamem, Tomeškem a Wojnarem. Bohužel posledně jmenovaný nebyl zdravotně úplně v pořádku a nemohl hrát celou dobu, ale vždy, když byl na hřišti, plnil svou úlohu, za což mu patří náš dík. Než se dostaneme k popisu jednotlivých utkání, je nutno říci, že dnešek byl opravdu specifický a dá se konstatovat, že mnoho věcí bylo úplně jinak, než se čekalo. Pravda je, že za historii FSP se tato věc stala již mnohokrát.
 

FS Petřvald x FKV Morávka x– 3:5 (1:1)

 
Tento zápas jsme rozdýchávali docela dlouho. Kluci z Morávky jsou opravdu rychlý, a i když jsme s nimi drželi tempo, v počtu hráčů 6 proti 9 na střídání jsme měli malé šance. Utkání však začalo hodně vlažně a o první gól se postaral Tomáš Tomešek. Dlouho jsme drželi těsné vedení. Morávka stupňovala tempo a vynutila si faul a nájezd. Dnes perfektně chytající Filip Kloza se proti soupeři dobře postavil a vychytal, jenže v následujícím oslabení již na střelu nedosáhl. Poločas tak skončil nerozhodně.
Hned po pauze opět zaúřadoval Tomešek, kterého přesně našel Petr Lehner, a vypadalo to na další únik. Opět jsme drželi 6 minut své vedení, jenže pak přišly dva slepené góly soupeře a nám nezbývalo než zkoušet útočit ve třech. Čas se krátil a kluci z Morávky dokázali využít další dva brejky, čímž otočili zápas na svou stranu. Konečnou korekci pak zařídil Lehner, kterému před brankářem nahrával Jan Lukáš.
 

FS Petřvald x Elite Zábřeh – 4:7 (3:3)

 
Druhý zápas byl jako noční můra. Nejen, že jsme se přizpůsobili pomalu hrajícímu soupeři, ale také jsme zkazili snad vše, co šlo. Nezachránil nás ani brankář, který předváděl nevídané zákroky. Hned po startu jsme inkasovali nepěkný gól a pohroma byla na světě. I když se nám podařilo do poločasu vyrovnat, druhá část byla plná osobních chyb, nedůsledných zakončení a špatných přihrávek. Po takovém výkonu jsme bohužel ve výhru nemohli doufat. Svou dnešní premiéru si odehrál i Jan Wojnar, který na soupeře tlačil i s bolavou nohou, a však ani jeho asistence a branky a přihrávky Tomeška, Lukáše, Lehnera a Ondreje Fiama nestačily. Na druhou stranu to dodalo zajímavý nádech poslednímu utkání.
 

Palkovice x FS Petřvald – 4:8 (1:3)

 
V pauze mezi druhým a třetím zápasem jsme z legrace (a možná i trochu vážně) debatovali nad skrečováním utkání s Palkovicemi. Jejich hráči sice jezdí na turnaje ve čtyřech nebo pěti, ale všem hodně zatápí a dnes například vyhráli nad Hrabovou 9:1 a nad Starou Bělou 16:5. My jsme v prvních dvou utkáních již vyčerpali hodně sil, takže jsme se opravdu necítili na velký odpor. Jenže možná nás ty dvě prohry nakopli k něčemu, co nikdo nečekal – hned po úvodním buly se hrající kapitán Lehner protlačil před soupeřova brankáře a překonal ho. Možná to vypadalo komicky, protože kluci z Palkovic se extra nesnažili o rezistenci. Na druhou stranu, když se to Lehnerovi podařilo po druhé, už bránili poměrně silněji. Čas prvního poločasu plynul, brankář Kloza perfektně chytal a my ostatní jsme ho bránili ze všech sil. Dále zaúřadoval Tomešek a skóre začínalo vypadat hodně zajímavě. Palkovicím se sice podařila úprava na 1:3, ale do druhé půle jsme vstupovali s hodně zvláštními a příjemnými pocity.
 
Následné útočení však nebylo tak jednoduché a jejich brankář častokrát vychytal téměř jasnou branku. Na druhou stranu vyplodil mnoho chyb a my jsme zápas za žádnou cenu nechtěli pustit. Po pauze opět zaúřadovali Lehner a Tomešek, které krásným hattrickem z několika nepředstavitelných akcí doplnil Přemek Helešic. Pánové z Palkovic, kteří očividně nejsou zvyklý na prohrávání, zkoušeli trápit naši obranu i brankáře, ale šlo vidět, že naše nadšení nemohou zlomit. Posledních pár minut bylo i přes poměrně vysoké vedení infarktových, ale po závěrečné siréně jsme se zaslouženě radovali a upřímně nám zatleskalo i početné publikum na ochozech.

 

Pravda je taková, že jako trenér a dnes i kapitán jsem do Frýdlantu jel pro tři body. Jenže by mě ani ve snu nenapadlo, že ty tři body získáme nad týmem, který vyhrává nad ostatními celky i o deset gólů, a který si ze všech dělá dobrý den. Po posledním zápase někteří diváci a hráči z jiných celků tvrdili, že to Palkovice vypustili, jiní zase, že nás totálně podcenili. Já osobně bych se přikláněl bez rozpaků k druhému názoru a dodal bych jednu věc – v posledním zápase šlapal celý tým jako hodinky. Filip Kloza vychytal krásné utkání a nám ostatním se konečně podařilo ho podpořit v obraně i v útoku. Museli jsme hrát naplno a dokázali jsme soupeře přehrát. Je za námi polovina sezóny a rád věřím, že z následujících devíti utkání si odneseme ještě více bodů.